Jste zde

Domů


Ilustrační foto: pixbay.com

Po přečtení článku o volování v Lidových novinách mě napadlo zavzpomínat, kde se vlastně to přátelské „ty vole“, nebo „vole“, vzalo. Jako pamětník, vím že za mlada jsme používali „čéče“ /člověče/. A „ty vole“ nebo „vole“nebylo. Říkalo se třeba: „To není jen tak čéče. Člověče já to v životě neviděl jak ten chlap vyváděl“ A tak.

Traduje se, že pan Werich když hledal protihráče po odešlém Jiřím Voskovcovi, který již v roce 1947 čul co je za horizontem a protože studoval reálku v Dijonu, francouzština mu nebyla cizí. A tehdy, protože paní Werichové se nechtělo po druhé emigrovat, hledal náš slavný klaun protějšek, protihráče, který by odrážel narážky vtipným způsobem. Našel se skvělý pan Horníček a ti dva potom excelovali na dalších mnohých forbínách. Údajně Horníčkovy odpovědi byly někdy tak vtipné, že Werich ho za ně někdy častoval přátelským, „vole“. A tak se to oslovení které mělo nádech obdivu bylo jakýsi vedlejšák než vznikla myšlenka co chce dotyčný říci, neslo jako korek na vodě k veřejnosti a místo „čéče“ začalo prolínat přátelské „ hele vole“, vidíš to co já? Ty vole to byl teda gól. Já vole ani nevím jak se to dělá. A tak.

Pan Jiří Voskovec z Manhatanu, který se fyzicky duševně i psychicky uvedl mezi nejznámější tehdejší herecké špičky jako byl Gregory Peck a další, navštěvován našimi předními divadelníky pan Jiří Suchý, žil v New Yorku, hrál v mnohých filmech, jako na příklad advokáta ve filmu „Muž, který se vrátil z chladu“ s R. Burtonem a v dalších, dopisoval si se svým druhým já až se oba natrvalo setkali tam nahoře. Jistě jim tam přihrává pan Horníček. No a „ty vole“ setrvale přetrvává nejen mezi námi muži, ale dokonce i děvčaty jak často zaslechnu z jejich hloučku. „Ty vole“, zazní z jemných dívčích úst před vlastním sdělením. I když mě to u dívek na rozum nejde.

Karel Mrzílek

REKLAMA

TVsenior.cz
Zvýhodněné cestování pro seniory starší 55 let
Pomozte obnovit Letenský kolotoč