Nadšených studentů cizího jazyka ve vyšším věku stále přibývá. Starší lidé mají při učení jistě jiné předpoklady, potřeby a možnosti než například středoškolský student, ale cizí jazyk se naučit mohou, stačí jen vědět, jak na to.
Velkým přínosem studia cizího jazyka v pozdějším věku je přirozený trénink paměti, lepší pozornost a udržování mysli v kondici, která není samozřejmá. Navíc je dokázáno, že studium jazyků slouží jako prevence proti depresím či Alzheimerově nemoci. Další příjemnou stránkou učení bez ohledu na to, kolik lekcí za týden zvládneme, je kontakt s ostatními studenty – na společných setkáních se totiž nabízí spoustu příležitostí ke konverzaci a sociální interakci.
Vliv cizích jazyků, a zejména angličtiny je navíc všudypřítomný, a pro lidi vyššího věku je jednodušší, když znají alespoň základní slovíčka. Tato aktivita zároveň bezesporu vnese do života mnoho nového – ať už se člověk učí z pohodlí domova, jde do individuálního kurzu, kde se lektor věnuje pouze jemu, a nebo do skupinového jazykového kurzu, kde se zase nabízí možnost seznámit se s dalšími nadšenci do cílového jazyka.
Čím začít?
„Prvním a zásadním krokem každého studenta cizího jazyka je hned na začátku si říct, že to zvládne. Odhodlání a motivace jsou v procesu učení velmi důležité, ale jdou ruku v ruce se zdravým sebevědomím, díky kterému si student může věřit a nevzdat se, a to platí v každém věku,“ říká metodička jazykové školy Skřivánek Marie Jelínek.
Dalším nezbytným krokem je správně si nastavit systém. Klíčem k němu je zjistit, co každého jednotlivce baví, a co mu vyhovuje.
Není třeba se za každou cenu nutit do vyplňování gramatických cvičení, čtení učebnicových textů nebo poslouchání rozhovorů o tématech, která nás nezajímají. Naopak, každý by si měl najít svou vlastní cestu, jak být s jazykem v kontaktu, a potom už stačí se jí držet. Možností je mnoho a patří mezi ně například čtení cizojazyčných článků a knih, které se vydávají na různých jazykových úrovních nebo dokonce v bilingvních verzích.
„Jiné starší studenty by zase mohla zaujmout specifická forma telefonické výuky, díky které je možné pravidelně konverzovat s lektorem cizího jazyka. Student přitom nemusí opustit pohodlí domova a narozdíl od online kurzů mu stačí jen základní technické dovednosti,” doplňuje Marie Jelínek.
Klasicky studenti rádi využívají také komorních setkání na lekcích v jazykových školách nebo se účastní vzdělávacích programů pro seniory v městských knihovnách, kulturních domech a dalších institucích.
V každém případě se při studiu doporučuje začít s tématy, kterým student v rodném jazyce dobře rozumí, a tím si usnadní i pochopení kontextu v jazyce cizím. Smysl má rovněž začít s upravenými texty pro nižší jazykovou úroveň a postupně zátěž zvyšovat, než ztrácet čas na těžkých frázích, nad kterými si student zbytečně láme hlavu.
Mohlo by vás zajímat:
■ Počítačové kurzy pro seniory
■ University třetího věku
Další tipy:
● Učte se radši pravidelně a po malých dávkách. Doporučuje se vyhradit si klidně jen 10 minut denně, ale plně se na jazyk soustředit. Rozhodně se to vyplatí víc, než sedět nad učebnicí hodinu, u toho se nechat rozptylovat dalšími vjemy a k učení se stále vracet.
● Zamyslete se nad správným výběrem učebnice – starším lidem bývají sympatičtější klasické verze namísto moderních jednojazyčných učebnic, záleží ale na osobních preferencích.
● Zvolte si pro učení vám příjemné prostředí, ve které se dokážete nejlépe koncentrovat – ať už je to městská knihovna, lavička v parku nebo váš obývací pokoj.
● Třiďte podstatné a méně podstatné informace, a to zvláště při učení slovíček. Nezahlcujte se zbytečnostmi a soustřeďte se na pro vás užitečné pojmy.
● Opakování je matka moudrosti. Tohle pradávné moudro platí i tady – čím vícekrát vám hlavou slovíčko či fráze projde, tím větší pravděpodobnost je, že v ní i zůstane. Dobré je nové pojmy ze začátku opakovat každý den, později každý týden a poté se k nim nezapomenout vrátit i po měsíci.
● Nebojte se mluvit! Nemusíte mít strach z reakce okolí, to naopak stále častěji pozitivně přijímá, když student mluví cizím jazykem, a odpustí mu pak kdejakou chybu. Navíc, komunikace vám zaručeně pomůže v jazyce rychleji růst!
● Nemusíte na to být sami. Ne všichni mohou být samouci a i těm, kteří jimi jsou, může kontakt s ostatními studenty či lektorem občas velmi pomoct. Poohlédněte se po jazykovém kurzu ve vašem okolí, lekce pro studenty v pokročilém věku už dnes nejsou výjimkou.
Není to soutěž!
Mějte na paměti, že učení jazyka je zcela individuální a není vůbec třeba se porovnávat s žádnými zavedenými normami, a už vůbec ne s těmi, podle kterých se řídí studenti na středních školách. Studium jazyka je lepší brát jako koníček, ať se do něj pouštíte kvůli sobě, vnoučatům či přátelům z ciziny. Soustřeďte se na sebe a postupujte podle vlastních potřeb. Ať už se učíte jakkoli rychle, cvičíte svou paměť a můžete mít radost ze sebemenšího pokroku.
Jak pomoct staršímu člověku, který začíná s cizím jazykem?
Pokud máte v okolí seniora snažícího se naučit jazyk, který ovládáte, existuje spoustu možností, jak jejich snažení usnadnit. Tou nejužitečnější z nich je konverzace (v nejlepším případě pravidelná), díky které pomůžete vašemu blízkému obklopit se jazykem a vyzkoušet si komunikaci v cizím jazyce v přátelském prostředí.
Nebojte se mu poradit slovíčko nebo dát radu, ale určitě nechte studenta mluvit – není nutné opravovat mu každičkou gramatickou chybu, zprvu je důležitější nechat člověka rozmluvit. Nebojte se blízkému také doporučit, jak jste s cizím jazykem v kontaktu vy, třeba ho inspirujete k nové učební metodě.
