Jiří Světlík se narodil 11. března 1924 v Plzni. Skautský slib složil v roce 1938. Vězněn nacisty. Od roku 1949 pašoval potraviny a dopisy vězňům v lágrech. 1952 odsouzen komunistickou „justicí“ na 20 let za vlastizradu a poslán na uran. 5. srpna 2020, ve věku 96 let byl vyznamenán nejvyšším skautským vyznamenáním.
Po škole se vyučil tiskařem v otcově tiskárně. V lednu 1944 byl nuceně nasazen do Říše, do města Donauwörth. Kvůli tajným cestám domů do Plzně a hlavně kvůli zášti velitele tábora byl obviněn z napomáhání nepříteli a velezrady, rozkladu branné síly německého národa. V červnu 1944 byl zatčen a držen ve vyšetřovací vazbě v Donauwörth a ve věznici Stadelheim v Mnichově, kde čekal na soud. Soud byl ovšem odročen, protože byl při bombardování zničen Justiční palác. Při odročeném jednání soudu zase nepřijeli svědkové kvůli rozbombardované železnici, takže Jiří Světlík nemohl být usvědčen. Jeho návrat do Československa byl kvůli zničené infrastruktuře dosti složitý. Zapojil se do tzv. československé svépomoci – Czechoslowak Self-Help of City Munich, která organizovala a připravovala návrat Čechů z Mnichova do vlasti.
Represi prožil i po únoru 1948
Po válce pracoval v otcově tiskárně, která však byla roku 1948 zabavena KSČ. V únoru 1948 byl na vojně a zažil počátky budování železné opony. Nové zaměstnání našel v porcelánce v Lokti, kde se zapojil do tzv. protistátní činnosti – spolu s dalšími lidmi pomáhal vězňům v lágrech na Slavkovsku, zprostředkoval jim spojení s domovem a sháněl potraviny, protože v letech 1949-1950 byl v lágrech velký hlad. Skupina však byla odhalena. Roku 1952 byl pan Světlík odsouzen jako vedoucí protistranické skupiny Světlík a společníci. Byl vězněn ve vyšetřovací vazbě StB v Klatovech, v Chebu, na Jáchymovsku (lágry Nikolaj, Rovnost) a ve věznici Kartouzy ve Valdicích. Roku 1962 byl propuštěn na amnestii. Po propuštění byl zaměstnán v Plzni v Kovodružstvu, kde pracoval na různých místech až do odchodu do důchodu v roce 1984.
Regionální historik.
Jiří Světlík napsal knihu „Dobřív: historie podbrdské vesnice“ a knihu vzpomínek „Paměti starého kriminálníka“. Je skautem, členem Konfederace politických vězňů a Klubu Augusta Sedláčka (Sdružení zájemců o hrady, tvrze a ostatní sídla společenských elit).