▪ Vlevo socha Woodrowa Wilsona a vpravo socha Winstona Churchilla. FOTO: Wikimedia.org
Hlavní město České republiky má podobnou nevysvětlenou záhadu. Týká se přesouvání soch západních státníků jejichž armády osvobozovaly za druhé světové války také západní Čechy. Na Churchillově náměstí na Žižkově zcela vpředu u Seifertovy třídy byl zasazen piedestal pro sochu W. Churchilla, aby britský premiér byl viděn kolemjdoucími Pražany a připomínal slavná vítězství za druhé světové války, ve které obětovali svůj život také čeští a slovenští vojáci. Na piedestal poklepala při své návštěvě Prahy britská premiérka Margaret Thatcherová.
Chodíval jsem tam tehdy skoro denně. Bydlel jsem tam. Za pár měsíců do parku vtrhla rypadla, kopáči. Cestičky změnily směr, piedestal zmizel. Objevil jsem jej později zcela vzadu ve tmavém koutě se sochou premiéra. Kolem byly nasázeny stromy, které když se olistí, sochu aby člověk hledal. Aby ji veřejnost mohla „potkávat“ při své cestě nemůže být ani řeči. Sochy se přeci staví tam, kde chodí veřejnost, aby byly zdaleka viditelné a připomínaly události, za které jsme vděčni.
Podobně to dopadlo se sochou presidenta W. Wilsona, jehož socha po příjezdu presidenta Busche staršího měla být instalována před hlavním nádražím, aby opět neslo jeho jméno jako za první republiky. Tehdejší president W. Wilson v roce 1918, uznal samostatnost nového státu, Československa. Stalo se tak za účasti T. G. Masaryka a generála Milana Rastislava Štefánika, protože čeští a slovenští legionáři za první světové války udatně bojovali na třech frontách. Francouzské, ruské a italské. Socha amerického presidenta měla stát před nádražím, aby se „potkávala“ s občany a připomínala vznik naší samostatnosti.
Stalo se opět to samé co se sochou britského premiéra. Socha nebyla postavena jak bylo stanoveno před nádraží. Byla instalována zcela dozadu parku až k Opletalově ulici. Je zcela stranou. Chodec jdoucí Opletalovou ulicí může zahlédnout její záda. Nádraží se opět nazývá Hlavní jako za prvního protektorátu Böhmen und Mähren.
Socha maršála Koněva na náměstí Interbrigády v Praze 6-Bubenči
Kdo asi má zájem, aby sochy západních státníků byly umístěny mimo zájem veřejnosti, zatím co socha ruského maršála Koněva stojí v Dejvicích na širokém prostranství všem na očích Jistě by o přemisťování soch na jiná místa než bylo určeno mohli vědět a mluvit bývalí starostové a archivy.
Ať televize projeví zájem o tomto záměrném uklizení soch západních státníků. Ať se vysvětlí a napraví nenápadné přemisťování soch představitelů západních osvoboditelů jejich soch na místa kam veřejnost nechodí, když socha ruského maršála může stát v Dejvicích na širokém prostranství na piedestalu všem na očích.
Válka byla tehdy vedena proti OSE Berlín, Řím, Tokio. Proti Německu, Itálii, Japonsku. Spojenci bojovali na třech frontách. Africké, západoevropské a Pacifické. Na Stalinovu žádost, východoevropské frontě poskytli spojenci obrovskou materiální pomoc. Přes
Atlantik do Murmaňska, jižní cestou přes Írán přístavem Ban der Abas na pobřeží indického oceánu a východní leteckou přes Aljašku. Po válce při schůzce představitelů tří mocností Stalin řekl: „Nebýt této pomoci neubránil bych se „.
